VÝJIMEČNÝ STAV

Tak to tady máme zase. Trochu jsem doufala, že se spíš zasmějeme, ale četné otázky vyděšených nebo naštvaných lidí jsou důkazem, že do smíchu je málokomu. Jistě, nejistota z toho, co bude zítra, se pochopit dá.

Vycházím ale z momentální situace. Divadla, bohužel, asi jásat nebudou, sportovní kluby se také smíchy nepotrhají, ale ostatní pracovní život zatím normálně funguje. I když se snažím nesledovat nic v médiích a na internetu, v obraze trochu jsem.

Do obrazu se ale bylo potřeba dostat také před několika dny hlavě proto, že v plánu bylo pár výletů. Celkem daleko od domova. Přiznám se, že mi mysl vytvořila nejeden vykřičník, když jsem zjistila, že bez roušky nebudu moci absolvovat prohlídku zámku či hradu, v restauraci to bude také složitější. Nakonec jsme se ale rozhodli, že to snad nějak zvládneme a vyrazili jsme. Krásné počasí dávalo tušit krásný výlet, tak proč si ho kazit černými myšlenkami dopředu? Dobré naladění mě přemohlo tolik, že mi až zpětně došlo, jak úžasné to venku mezi lidmi je. Nebudu se šířit, kde po mě roušku vyžadovali a kde ne. Důležité bylo a je, že nikde žádný vyděšený jedinec, nikde žádná zakrývací hysterie, všude vládla naprostá pohoda a klid. Sluníčko také nešetřilo silou, prostě nádhera.

Sestřičky a lékaři, se kterými se potkávám, také nehovoří o přeplněných nemocnicích, kde lidé umírají po stovkách, ne-li po tisících. Všimla jsem si, že hlavou už kroutí i lékaři, kteří jsou mediálně známí a nepatří mezi žádné začátečníky. Pokud mám prostě vycházet ze své zkušenosti, kolem mě proudí naprosto klidný a pohodový život.

Ono obecně platí, že co vysíláme, také přitahujeme. Jsem si jistá, že ta pohoda kolem není náhodná. Už dávno se nevyžívám v žádných dramatech. Strach je mi opravdu cizí. Neobklopuji se těmi, kteří smýšlejí jinak, než já. Neberu nikomu jeho nastavení, určitě respektuji každou povahu, ale mohu si vybrat, kdo bude součástí mého života. Ráda se směji, hodlám si smích i uchovat.

Máme zajímavý měsíc, může nás dost prozkoušet. Co chceme? Čím jsme a kým bychom být chtěli? Kam směřujeme? Jsme spokojeni? Abychom dokázali na tyto poměrně jednoduché otázky také jednoznačně odpovědět, zkusme vypnout televizi, alespoň při zprávách. Zkusme ignorovat všechny negativní jedince a jejich bojovnost.

Boj totiž není potřeba, je zbytečný. I když slýchám, že ona ta důležitá svoboda se sama nevytvoří, že je potřeba za ni bojovat, nemyslím si. Svobodu je potřeba vytvářet. Tu, kterou si vytvoříme my sami, nám totiž nikdo vzít nemůže, stane se naší nedílnou součástí. Nejde porazit a přitahuje další a další jedince, kteří takovou svobodu již mají, nebo mít chtějí a přicházejí do "učení." Negativní energie se takovým lidem vyhýbá obloukem, protože tady nic nezíská.

Jak už bylo řečeno, beran, který v rámci úplňku vládne, bude bojovat, nebo vydá alespoň snahu. Na druhou stranu, k boji je vždy potřeba nějaký protivník, který také bojuje. Býk, jež následuje, ale vše ukotví. Kdo by chtěl být za bojovníka do konce života? Kdo by se chtěl prát se životem jako takovým? Nechme raději ukotvit naši svobodu, naši pozitivní mysl.

Získáme neskutečný bonus. Negativní jedinci se budou vyhýbat, a pokud již přijdou, zase rychle odejdou. Pozitivní mysl zajišťuje dokonalý imunitní systém a tedy skvělou obranu proti všem nemocím, nejen proti viru.

Všichni máme jednoduše možnost volby, dostává se nám nyní jedinečné možnosti si vytvořit svůj vlastní výjimečný stav. Můžeme přijmout život za svůj a také si ho řádně užít, nebo za něj neustále bojovat až do úmoru.

https://www.facebook.com/Prijeti/photos/a.102163594682496/192059465692908