PŘIJDE DRUHÁ VLNA?

28.05.2020

Povídání o viru bylo dost. Dost nám toho ale také dal. Hodně nás prozkoušel, někomu dal zabrat víc, někomu méně. Těch, co byli v klidu od samotného začátku, bylo málo, ale jak se situace uklidňuje, přibývá, dokonce velmi rychle, těch, co se ke klidu konečně i dobrali. Začínáme normálně žít. Hurá, říkám si.

Otázky se teď točí směrem, co bude, kam se posuneme, nebo posouváme, co nás ještě čeká. Na co všechno se připravit, abychom někde něco nepropásli. Nejvíce ale na to, zda se máme stále bát.

Já si zase kladu otázku, proč se tak soustředíme na budoucnost, ale hlavně, proč se připravit na strach? Na něj se za prvé moc připravit nedá, za druhé, proč se na něj vůbec připravovat?

Média straší druhou vlnou, straší i vláda. Lidé, buďte připraveni, my všichni vás chceme varovat. Neměli byste být moc šťastní, protože on není důvod. Je před námi další mocná hrozba, neměli byste se tedy strachu vůbec vzdávat, protože nás stejně všechny někde a nějak dožene.

Přiznám se, že tohle jednání nechápu. Nerozumím už prakticky ničemu z toho, co se kolem nás děje. Nerozumím hlavně lidem, kteří se nechávají ovlivnit a raději se tedy bojí, protože je přece důvod. Vždyť tam někde vpředu je ta hrozná budoucnost.

Klientku zajímala maturita jejího syna, kolem které panuje naprostý chaos. Zajímal ji výsledek. I když si viditelně oddychla, všimla jsem si, jak rychle zase změnila výraz tváře. Snažila jsem se ji povzbudit, vždyť se má přece na co těšit. Odpověděla, že sice ano, ale kdo ví, co bude. Vždyť nás přece čeká ta druhá vlna a bude ještě horší. Když jsem se zeptala, jak to ví, vždyť nikdo neumí přesně říct, co bude za hodinu, natož na konci léta, udiveně na mě upřela oči. "Jako vy to nesledujete? Vždyť o tom mluví televize, jsou články na internetu, tvrdí to naši vládní činitelé."

Tak silný argument nejde porazit. Není jak. Přiznám se, že mě tito lidé dost trápili. Soucítila jsem a snažila se pomoct, jak to jen šlo. Jenže ono pomoct nejde. U spousty z nich jsem dokonce trpce pohořela. Jak se můžu smát a být v klidu? Jsem naprostý blázen.

Mám takový vnitřní radar, je vypěstován myslím dokonale. Nitro mě nikdy nezklamalo a je v něm vždycky odpověď. Přijde situace a vnitřní radar se ozve. Dá buď jasně najevo, že je potřeba být ve střehu a na něco se připravit, nebo se rozlije v naprostý klid a pohodu. Položím otázku a on odpoví. Setkávám se s názorem, že mám velké štěstí, když se mnou takhle hovoří. Jenže on je opravdu důkladně vytrénován. Nebyl tam vždy, bylo období, kdy jsem ani netušila, že něco takové máme. Ano máme, úplně všichni. Jde jen o důvěru. Buď mu věříme, nebo ne. Nesmlouvá, prostě nabízí a jasně říká, ber, nebo nech být.

Ještě úžasnější je, že i když vyšle varování, okamžitě tu červenou kontrolku zase vypne. Chce jen, abych nepodceňovala situaci, ale určitě ne, abych se začala potit hrůzou, tím spíš dlouhodobě.

Nevím, jestli přijde nějaká druhá vlna viru. Ano, čekají nás velké změny, ale jsou potřebné. Z toho jediného vycházím. Všechno ostatní jde tak nějak kolem mě a dokonce jsem si přistihla, jak mě ta zajímavá improvizace baví. Jednou rouška ano, pak zase ne. Hloučky ano, nebo ne? Budeme proměřovat, tak se rozhodněte. No není to zábava?

Ke smrti spějeme všichni, jednou prostě přijde a jsem si jistá, že právě tenhle moment asi moc neovlivníme. Mám se jím zabývat teď? Proč? Co tím získám? Tyto úplně triviální otázky, pokud si je položíme, nás mohou naučit právě aktivovat naši vnitřní kontrolku. Pak už stačí jen sledovat, co říká.

Na budoucnost se neptám. Čeká mě toho ještě spousta, tak se ráda nechám překvapit. Osobně totiž překvapení i miluji. Když se ale zeptám, zda se máme bát druhé vlny, rozlije se klid a pohoda. To ale není znamení, že vir nepřijde. Možná ano, možná ne. Znamená to hlavně, že máme být v naprostém klidu a pohodě. Ráda jeho impulzy svého vnitřního radaru přijímám a naprosto mu důvěřuji.

https://www.facebook.com/photo?fbid=153687702863418&set=a.102163594682496