KDE SE BERE ZLO?

26.01.2023

Kde se stále bere to zlo? Nemělo už dávno odejít?

Zdroj skutečného zla dávno skutečně vyhasl. Jenže stihlo zasít pečlivě svá semena. Ta vyrostla v mohutné rostliny v této energii. Teď se ale musí adaptovat na zcela jiné prostředí. Aby ho rostlinka zvládla a neuhynula, musí se s novým prostředím pomalu ztotožňovat. Rostliny jsou tedy průběžně vystavovány novým energiím a čeká se jen na to, zda si zvyknou a porostou dál. Zdroj potřebuje tyto rostlinky, jsou nakonec zdrojem dalšího života. Očekává se, že pokvetou a budou plodit.

Příměr se týká lidí, což je snad pochopitelné. Zvláštní je, že okolní příroda tento příliv a dokonce i velký nápor nových energií zvládla poměrně rychle a bez ztrát. Čeká se jen na člověka. Tvora pyšnícího se přívlastkem - myslící.

Spousta rostlin ustála jeden velký test a několik menších. Teď tu máme adaptaci na nové prostředí díky testu dalšímu. Rostliny se bouří, chtějí zpět do svých známých energií. S novou, byť je jim nabízena na zlatém podnose, nechtějí nic mít. A proč tomu tak je? Nejspíš proto, že s adaptací nepomůže nikdo. Je to na jednotlivých rostlinách, zda se s novým prostředím ztotožní, aby přežily dny, kdy už je nikdo vracet tam, kde vyrostly, nebude.

Je to celkem jednoduché k pochopení, dokonce i bez příměrů. Stačí se kolem sebe jen dívat a trochu víc se vcítit do toho, co je kolem nás. Vzhledem k tomu, jak ustáváme další zkoušku, nejspíš mnozí nepochopili nic. Dál bojují za staré energie, často dokonce způsobem, kdy by se nemusel stydět ani ten největší a nejhorší válečný štváč.

Rostliny v přírodě pochopily, že i když vyrostly v jiném prostředí a obklopovaly je zcela jiné energie, aby přežily, musí se snažit sžít s energií novou. Pochopila to i zvířata. Jednoduše všechno to, co nazýváme nižší formou života.

Stále máme šanci, neskutečně trpělivý Zdroj to s námi nevzdává. Zároveň nás ale přesazuje a nechává zvykat na nové prostředí bez ohledu, zda souhlasíme nebo ne. Umožňuje nám přežít, dokonce připravuje na místo, kde hodlá být samotným zahradníkem. Chystá se nás opečovávat v překrásném prostředí, které připravil a dát nám tu největší porci lásky. Dělá to sice už teď, jen jeho vlídnou ruku přijali jen někteří.

Můžeme tedy očekávat zkoušky další. Budou stále s větší mírou světla a větší porcí nových energií. Adaptace nepřestává. Přijde den, kdy se ocitneme v jiné zahrádce natrvalo. Někteří v ní budou dříve, někteří později, ale čeká nás to místo naprosto všechny bez rozdílu.

Zdroj nám posílá už nějakou dobu podporu nejen ve své pomoci, ale také konkrétní učitele. Ty, kteří si na nic nového zvykat nebudou, nové energie znají velmi dobře. Jsou vlastně připraveni, dokonce natěšeni, až nás do nové zahrady a k závěrečné zkoušce dovedou. Jsou to naše děti a na svět přicházejí už pár let.

Nepodceňujme je. Mohou být sice trochu zmateni tím, kam jsou posláni. Nemusí dokonce naše prostředí vůbec chápat. Znají nakonec jiné. My zase nechápeme prostředí jejich. Naladit se na ně a naslouchat jim, se velmi vyplatí. Mají potřebné znalosti, jsou s novou energií a prostředím zcela kompatibilní. Čekají jen na svou příležitost a na to, až pochopíme.

S láskou Naďa