JAK SE NEZBLÁZNIT?

V posledních dnech se otázky zaměřují na nemoc, která putuje světem. Je virus opravdu tak hodně nebezpečný? Proč si vybral v některých zemích tolik obětí? Kde se vlastně vzal?

Jsme v zajetí informací proudících ze všech možných stran. Takže pro mě už není zvláštní ani otázka, zda virus nepřicestoval z vesmíru a zda není rozhodnutý nás tu všechny zabít? Nebo jestli ho nemají na svědomí Američané nebo Číňané, kteří ho vyrobili tajně v laboratoři? Čemu vlastně věřit?

Nechci vůbec zlehčovat obavy jiných, strach je všudypřítomný. A jeden aby se zbláznil z toho, že se nemá šanci dozvědět pravdu. Pravda je ale taková, že za loňský rok onemocněl chřipkou milion lidí a zemřelo jich 1500. Není to číslo děsivé? Je! A přesto nikoho nezajímá. Že u nás chřipka řádí stále a že se na ni, nebo spíše v souvislosti s ní, umírá, jsme si jednoduše zvykli.

Itálie je velmi smutným příkladem toho, jak je ten coronavirus zlý a nevyzpytatelný. Dává jasně najevo, že se podceňovat jednoduše nesmí. Jenže nikdo už neříká, že Italové umírají více i na běžnou chřipku a každý rok jí podlehne více jak dvacet tisíc lidí. Čísla, kterými nás denně děsí informační systém, zdaleka stále neodpovídají těm, na která jsme běžně zvyklí. Proč tomu tak je? Odpovědi určitě mít dříve nebo později budeme, ale dle mého názoru o nemoc jako takovou vůbec nejde.

Máme tedy další a další otázky, na které odpovědi nejsou. Jsem si ale naprosto jistá, že pokud by nás chtěli zabít mimozemšťané nebo Američané, zvolí efektivnější způsob. Ano, virus stále řádí a nikdo neví, co ještě udělá, jak se zachová, možná dokonce překvapí, i když takovému vývoji zatím nic neodpovídá. Podstatné je to, že to všechno je jednoduše nepodstatné. Co je tedy to skutečně PODSTATNÉ?

Jak už jsem se v minulých článcích zmínila, jestli něco umí opravdu divy, je to strach. Obyčejný strach má neuvěřitelnou moc, může, co chce, může dokonce zabít. Jedná se o nejmocnější zbraň. Je zajímavé, že na jeho zhoubnou sílu nás média neupozorní, ani mnozí lékaři. Pokud jím navíc trpíme dlouho, můžeme si být naprosto jisti, že až odezní zlý virus, objeví se jiné problémy. Naše těla nyní dostávají opravdu hodně zabrat a orgány jsou zatížené. Přesto hltáme další a další informace, abychom se dobrovolně ve strachu i udržovali. Ničíme si tedy to nejdůležitější, a tím je náš imunitní systém.

Podstatné je tedy udržet si svůj vlastní selský rozum, ale hlavně nadhled. Co se kolem nás vlastně skutečně odehrává, netuší nikdo, tedy někdo asi ano, ale ne obyčejný člověk. Můžeme se zabývat ale jen tím, co můžeme ovlivnit. Nikoho tím nechci nabádat, aby začal porušovat pravidla. Jsou daná, je nutné je ctít. Ale za rouškou může být i úsměv a dobrá nálada.

Vstoupili jsme do jarních měsíců, do těch "lepších" dvou čtvrtin roku z hlediska rovnováhy. Tma a odpočinek planety je za námi, úřaduje světlo a akce. Buďme tedy naladěni na tu lepší notu. Hledejme témata, u kterých se zasmějeme a nezabývejme se hystericky smrtí. Té stejně neunikneme, je tak spravedlivá.

Vše nakonec souvisí se vším, a i když nás čekají zajímavé chvíle, jsem si naprosto jistá, že se máme na co těšit. Je nakonec skvělé si všímat, jak se příroda konečně nadechla, jak je jí dobře. Změny, do kterých jdeme, nikoho nezničí, naopak, život půjde zase dál. Dají nám nové možnosti, jdeme do dalšího kouzelného dobrodružství. Je docela možné, že se budeme muset více spoléhat na sebe, ale konečně díky tomu zjistíme, co jsme zač, co umíme, čím můžeme přispět. Každého z nás totiž Vesmír obdařil něčím, všichni disponujeme nějakým darem. Zkusme tedy naše dary konečně i objevit, pokud k tomu ještě nedošlo.

Strach je jedna z našich emocí. Máme jich ale podstatně více. Je tedy možné ho i snadno zkrotit právě těmi lepšími. Nikdy se ho nelze zbavit, ale udělat z něj přítele, je možné. Přestane nás ovládat a dá možnost projevit se těm emocím, které nás nabíjejí a udržují v čistotě. V čistotě lásky a radosti.

https://www.facebook.com/Prijeti/posts/134552511443604?__tn__=K-R