BLUDNÝ KRUH
Velmi zajímavé jsou pro mě příběhy lidí, kteří se "točí v kruhu." Ne, že bych si v takových příbězích libovala, ale uchvátí vždy tím, jak jasné vzkazy tito lidé od života dostávají a přesto je neslyší, nevidí, nevnímají. Umí dokonale načíst danou situaci a zároveň v ní i zahnízdit. Samozřejmě si pak do nekonečna stěžovat, jak se jim nedaří.
Co víc, umí dokonce i zabojovat a snažit se si polepšit. V naprosté většině ale tím, že kolečko roztáčejí na stále vyšší a vyšší obrátky. Tito lidé chodí umoření, znavení, dost často zlomení a přesto točí to své kolečko, jak je nejvíc možné.
Klientce se rozpadlo několik vztahů. Nechápala, co dělá špatně, vždyť se tolik snažila. Nakonec upustila od všech svých ideálů, zbylo jen malé procento. Přesto každý muž, který se v jejím životě objevil, zase brzy zmizel. Když se konečně objevil další pan "božský," zajásala. Vše vypadalo nakonec tak nadějně. Jenže brzy začaly chodit první sms. Obsah byl vždy stejný - neozývá se, nebere mi telefon, je vůbec v pořádku? První zpráva se dala pochopit, měla prostě strach. Jenže další zprávy stejného znění, měly i stejný podtext. Muž byl prakticky uháněn, sledován, možná dokonce pronásledován. Z lásky se postupně stal stalking, je tedy pochopitelné, že z ní nakonec ani nic nebylo. Smířila se, měla již bohatou zkušenost. Vůbec ale nechápala, co se stalo. Vždyť měla starost, péči, ukazovala tak svůj zájem a lásku. A on? Zbaběle utekl. Další muž, který jí vkročil do života, opět vnesl i novou naději. Společně jsme pracovaly na tom, aby se tentokrát co nejvíce zdržel a opravdu chuť jít do nového vztahu i měl. Jenže, podvědomí stejně zavelelo a spustilo svůj zažitý program. Situace se opakovala. Nepomohlo ujištění, že láska takhle opravdu nevypadá. Druhý přece musí dýchat, cítit se dobře, být sám sebou. Stejně trvala stále na tom, že lásku je nutné dávat najevo, ukazovat zájem, jinak by si to ten druhý mohl vyložit tak, že se snaží málo a že tím pádem není dostatečně milován.
Další naprosto vyčerpaná a zlomená klientka řešila nerozhodnost svého manžela. Našel si milenku a rozhodl se k ní přestěhovat. Jenže když odešel poprvé, zhruba za týden byl zpět. Prosil, přemlouval, dostal šanci. Za pár týdnů se ale opět stěhoval k milence. Nemohl si pomoci. Když jsme se viděly poprvé, byl přestěhován k milence po páté! Pořád nevěděl, kam vlastně patří.
Obě ženy měly pochopit jedno jediné. Ten, kdo v obou případech měl něco změnit, byly ony sami. Stále ale čekaly, zda někdo konečně ocení jejich dobré úmysly a snahu. Neocenil. Osud dal jasně najevo, že se musí naučit přijmout fakt, že se jedná o jejich životy. Nikoho jiného. Že se situace opakuje záměrně. Dost často se tak totiž děje v tématech, která jsou pro nás nejcitlivější. Pokud se tedy cokoli opakuje, cokoli se vrací, máme udělat krok bokem, jednat zcela jinak, než jsme jednali dosud.
JAK VYKROČIT Z KRUHU?
Dobře si všimněte, co se vám vrací, všímejte si situací, které se dějí opakovaně. Do života přitahujete buď záměrně stejné lidi, protože vám mají ukázat, co nemáte zpracované, nebo situace, které vám ukazují, co byste měli změnit.
V kruhu se můžeme točit z vícero důvodů, nejde jen o vztahy. Mohou nás učit kolegové v práci, nebo nadřízení. Může nás učit práce jako taková. Mohou nás takto školit děti, rodiče. Je naprosto jedno, z jakého důvodu jsme se dostali do pomyslného křeččího kolečka.
Podstatné je jedno jediné. Uvědomit si, co nás bolí, protože
pak jsme to opět jen my, kdo může situaci změnit, postarat se o odstranění
bolesti. Větší a větší snaha nepomůže. Pomáhá jen změna. Změna úhlu pohledu,
nebo našeho jednání.
https://www.facebook.com/Prijeti/posts/115922869973235?__tn__=K-R